Nové studium – nový blogísek!

(Já vím, Terko, já vím – to německo^gr. fakt je rozepsané, ale tohle ze sebe potřebuju dostat dřív. A taky začít novou blogovací etapu in-character nějakým nesmyslem a ne hned na mé poměry příčetným kronikářským zápiskem.)

Je fajn být zase prvák. Je fajn cítit se zase jako prvák. Nové neprozkoumané budovy, noví neprozkoumaní lidé; ježiši Adame to tam takhle napsat nemůžeš. Začínám od nuly – tady nikdo nejsem, ne tak jako u nás. Vyjukaný bezejmenný prvák, co neví, jak se půjčují knížky v knihovně, nadšený si poprvé půjčit knížky v knihovně – a přesto s jakýmsi klidem a nadhledem starého mazáka, co už má svých pár let odstudováno. Akorát jinde.

Kdyby tohle byly zápisky ve stylu někdejší rubriky /fi, asi bych se tu rozohnil nad naprostou stupiditou „orientačního týdne“, jenž sestával z jednoho (1) hodinového sezení prváků a ústavůdce v knihovně, kam jsme se nevešli, a kde jsme neprobírali vůbec nic o orientacích.^[1] Zato to zkrouhlo polovinu možností udělat si názor na předměty a ještě si některé zrušit. Kdyby to byly zápisky onoho stylu, asi bych se pohanil, že mám nakonec zapsány tři ze dvou požadovaných pramenných jazyků a že jsem se rozhodl, že osmihodinová šňůra přednášek je dobrý nápad. Kdyby to byly zápisky onoho stylu, asi bych se snažil je nabít informacemi užitečnými dalším ročníkům. Naštěstí nejsou. A moc to nevadí, protože informace jsou na mapkách a letáčcích. Ne jako u nás.

Bez ustání se usmívám. Možná za to může ten krásný zelený dvůr v technicky vzato ještě letním slunci; možná fakt, že mám zase důvod trochu chodit pěšky. Možná to množství kaváren a studentská kuchyňka. Možná zase jednou studuju něco, co mě alespoň ve svých základech a začátcích baví. „Ve studijních materiálech máte sci-fi povídku“.

Zapomněl jsem si repráček, tak po dlouhé době zase poslouchám Fixu z kazety. Cítím se zas na dvacet, ačkoli mi nedávno lidi posílali přání k mnohem vyšším narozeninám. Byli teda jen tři, ale snažím se sám sebe přesvědčit, že mě to nemrzí. „Já tu asi budu nejstarší, mně je dvacet tři.“ Po seznamovacím kolečku, v němž dvakrát zaznělo „krise středního věku“, se nicméně shodujeme, že je nám všem devatenáct.

Budou nové blogískové postavy? Možná! Už jim vymýšlím krycí jména – hlavně proto, že ta skutečná si zase nepamatuji. Takže to máme Slečnu Eminemu („vy dva jste úplné protiklady!“), muže v šafránové mikině a pana Turinga, kteří mi připomínají „u nás“, francouzského chlapce a, uhh, chci říct Terku, i když vím, že to zase Terka není.

Neopouštěj staré blogískové postavy pro nové; zmínku si proto zaslouží Išea zrychlená, jako když Eminema povídá, ovšem bez té obdivuhodné 100% zachytitelnosti informací. Komunitně dochucovaná polévka (která stejně jen pálila), šálkování a již prakticky tradiční chléb se sádlem. S Terkou „nečekala­jsem­že­octové­brambůrky­budou­chutnat­octově“, která je Terkou. A odvážně pořízené závěsy, protože po velkolepém onthologickém počinu už zvládnu v bytě cokoli; jen teda ne přimět návštěvu, aby mi opravila dřez.

K pivu se spolužáky a chlebu se sádlem se přidává volební bábovka – ale jinak se tvářím, že hubnu, a někteří kamarádi už mě proto pomalu pochovávají. Zamačkávám slzu u pohřbu; něco končí. Něco začíná. Zaklínač cosplay s neskladným deštníkem na zádech. A znát lidi je vlastně fajn, protože se ke mně při sanskrtu navrací druhý deštník, zapomenutý v hospodě svolané pro seznámení s těmito lidmi. Kruh. Jako je jazyk způsoben a zároveň způsobuje skrytou říji.^[2]

Někde jsem zachytil výraz „vykojený mozek“ a došel jsem k závěru, že přesně to z toho postění se mám:

1. odsype kávu do skleničky
2. *chjo*
3. nasype kávu zpátky do pytlíku
4. dá pod skleničku váhu
5. odsype kávu do skleničky
6. *chjo*
7. nasype kávu zpátky do pytlíku
8. zapne váhu

Vám ke stejnému závěru patrně stačí tento nový, takřka atektonicky stavěný článek. Potřeboval bych nějaký nelineární způsob psaní, protože zrovna teď mám tolik můstků a propojovacích motivů, jichž je mi líto nevyužít. Někde uprostřed se to všechno spojuje s tím, že jsem magor.

Zase se vlezu do kiltu. Což se hodí, protože kam už jinam bych v něm zapadl než do tohoto koktejlu různě podivných lidí zvaného FF. Je potřeba se včas zapsat jako „mladý a bláznivý“, ne „starý a sivý“.

Ovšem na vstávání na osmou do školy už snad trochu starý jsem. Nebo mi to třeba pomůže nějak vylepšit spánkový režim. Do seznamu „štípnout našim“ připisuji termohrnek na kafe do trolejbór. Po několika letech jsem překvapivě překvapen, jak hrozná je ráno hromadná doprava a hledám respirátory.

Přeplněná šalina,^[3] přeplněná řečtina. Navzdory tomu se cítím trochu osaměle jsa tu jediným jazykovědcem (ne počkat, to zatím nejsem; jazykovědčíkem?), protože obě cvika kolidují s našimi^[4] prváckými přednáškami. Má volba přednášky k nenavštěvování je okamžitě validována, protože hned první přednáška v čase mé řečtiny je zrovna neni – přednášejícímu se po osmadvaceti letech změnil čas.

Zvažte dobře zápis; klasická řečtina je těžší než latina, to je pohodička.

Vítejte na latině. Tento kurs je fakt těžký a budete muset pracovat, zvažte proto, jestli si jej opravdu zapisovat.

… to si dejte sanskrt, ten je ještě daleko těžší než tady ta řečtina!

Tři ze tří; bingo. Všechny tři citace jsou z úst stejné osoby, stejně jako: „Když budete machrovat a řeknete ,onthologie‘, tak to je nauka o hovně“.^[5] Čte ta paní naše ircíky a garbáže?

Své charakterové vady dávám plně na odiv, když raději programuji nástroj na otáčení a ořezávání naskenovaných stránek, než bych si ta sanskrtová skripta prostě za tři kila koupil. Nalhávám si, že tohle by třeba ještě někdo mohl využít. Divím se, jak studují lidi bez přístupu k fakultním tiskárnám, a zase oddaluji podání výpovědi. Tu naopak trochu přibližuje fakt, že na FI aktuálně není kafe, ale jednak se ukazuje, že prokrastinovat se dá i nad čajem, druhak mám zrovna přehršel kávy vlastní. Taky jsem si udělal radost podepsanou knihou kávového Kuby, což sice s FI nijak nesouvisí, ale nenašel jsem lepší odstaveček, v němž se touto skutečností pochlubit.

Můžu-li si k narozeninám něco přát, pak víc podobných týdnů. Snad jen bez těch komunitn komunálních voleb a s časem na masové kuličky.